Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) a kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) jako podpůrné fytoterapeutické prostředky v onkologii

Sál V. Morávka KLDO, 18:15 - 18:30, 16.5.
Blok: Vzdělávací seminář pro praktické lékaře "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře" - III. část

Zpět na blok Vzdělávací seminář pro praktické lékaře "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře" - III. část

Autoři

  • Jana Rudá-Kučerová, Brno
    Farmakologický ústav, LF MU, Brno
  • Zuzana Frassová, Brno
    Farmakologický ústav, LF MU, Brno

Abstrakt

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) i kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) jsou rostliny, jejichž použití v tradiční medicíně má dlouholetou tradici. Hlavní účinnou složkou ostropestřce je komplex flavonolignanů, známý jako silymarin, který se klinicky používá jako hepatoprotektivum. Hlavní obsahovou látkou kurkumovníku, který je znám především jako součást kari koření je polyfenol kurkumin. Obě rostliny se však v současné době dostávají do centra pozornosti díky svým potenciálním protinádorovým či onkopreventivním účinkům, příp. jako podpůrná léčba při zvládání nežádoucích účinků protinádorových chemoterapeutik. Studie, které jsou k dispozici, poskytují především výsledky z in vitro studií a experimentů na zvířatech, ale stoupá počet klinických studií u onkologických pacientů. Na základě výsledků těchto studií lze konstatovat, že užívání ostropestřce, příp. přímo silymarinu v registrovaných léčivých přípravcích může být pro pacienty přínosné, především při zvládání nežádoucích účinků protinádorových chemoterapeutik. Důkazy z klinických studií ukazují prospěšnost užívání silymarinu zejména v souvislosti s hepatotoxicitou a poškozením kůže a sliznic po radioterapii při dávkovém rozmezí 160–600 mg denně. V případě kurkuminu jsou klinické studie zatím zaměřeny především na bezpečnost, farmakokinetiku a stanovení optimální dávky kurkuminu, narůstá ovšem i počet studií, které hodnotí protinádorové a onkopreventivní účinky kurkuminu, příp. podpůrný účinek při řešení nežádoucích účinků chemoterapeutik a radioterapie. Jejich výsledky jsou optimistické a povzbuzují k dalšímu výzkumu. Největším problémem léčby kurkuminem je jeho nízká biologická dostupnost, ze které vyplývá nutnost použití vysokých dávek (gramy). Z tohoto důvodu se jeví jako nejvýhodnější využít lokálního působení kurkuminu ve střevě, na sliznicích nebo na kůži, tedy tam, kde odpadá nutnost systémového působení. Tento výstup vznikl na Masarykově univerzitě v rámci projektu "Behaviorální psychofarmakologie a farmakokinetika v preklinickém výzkumu léčiv" číslo MUNI/A/1132/2017 podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2018. Literatura: [1] Frassová Z et al. Klin Onkol 2017; 30(6): 426–432. [2] Frassová et al. Klin Onkol 2018; 31(1): 15–23.
Zpět na blok Vzdělávací seminář pro praktické lékaře "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře" - III. část