Komplikace onkologické léčby vyžadující intenzivní péči

Sál V. Morávka KLDO, 16:00 - 16:15, 16.5.
Blok: Vzdělávací seminář pro praktické lékaře "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře" - II. část

Zpět na blok Vzdělávací seminář pro praktické lékaře "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře" - II. část

Autoři

  • Petr Jelínek, Brno
    Anesteziologicko-resuscitační oddělení, MOÚ, Brno
  • Jiří Vyskočil, Brno
    Anesteziologicko-resuscitační oddělení, MOÚ, Brno
  • Štěpán Rusín, Brno
    Anesteziologicko-resuscitační oddělení, MOÚ, Brno
  • Jiřina Frgalová, Brno
    Anesteziologicko-resuscitační oddělení, MOÚ, Brno
  • Jiří Dvorský, Brno
    Anesteziologicko-resuscitační oddělení, MOÚ, Brno
  • Lukáš Sirotek, Brno
    Oddělení chirurgické onkologie, MOÚ, Brno

Abstrakt

Úvod: Stejně jako každý jiný terapeutický postup je i protinádorová léčba zatížená určitým množstvím nežádoucích účinků a s nimi souvisejících komplikací. Na jejich včasném rozpoznání a zvládnutí závisí další osud pacienta. Jde nejen o riziko oddálení další onkologické terapie, ale často i o bezprostřední ohrožení života. Společným jmenovatelem je snížená obranyschopnost pacienta v onkologické léčbě. Intenzivní péči vyžadují nejčastěji tyto komplikace protinádorové (neoperační) léčby: 1. slizniční postižení gastrointestinálního traktu; 2. febrilní neutropenie; 3. atypická pneumonie/respirační insuficience. Slizniční postižení gastrointestinálního traktu – etiologie: Chemoterapie, radioterapie, v kombinaci se sníženou kondicí a obranyschopností pacienta. Incidence 50–80 %. Klinický obraz od několika řídkých stolic denně až po obraz těžké kolitidy 20 vodnatými stolicemi. Dehydratace, iontová dysbalance a hypovolemický šok. Symptomatické terapie zahrnují postupy řešící depleci tekutin, iontovou dysbalanci a nutrici. Kauzální terapie řeší postižení střevní sliznice s cílem její reparace. Loperamid – v úvodní fázi a max. 48 hod. Při delší aplikaci hrozí riziko rozvoje střevní paralýzy. Octreotid – syntetický analog somatostatinu, snižuje sekreci hormonů, redukuje sekreci a snižuje absorpci tekutin. V případě rozvoje sepse – zahájení antibiotické terapie a vyšetření na přítomnost klostridiového toxinu. Léčebný protokol MOÚ – od prvního dne parenterální výživa vč. glutaminu v dávce 200 g/24 hod. Rehydratace s ohledem na ztráty a kardiální rezervu pacienta. Octreotid – v případě imunopatologické etiologie prednison. Febrilní neutropenie: Jde o pokles počtu zralých neutrofilů, který vede k oslabení protiinfekčních mechanizmů. Mortalita je 5 % u pacientů se solidními tumory a 11 % v rámci hematologických malignit Úspěch léčby a prognóza pacienta začíná predikcí a včasným záchytem postižení. Důležitou roli zde sehrává edukace pacientů před propuštěním do domácí léčby. Terapie – ATB: U pacientů s vysokým rizikem (dle MASCC) je léčba zahájena i.v. aplikací. Vstupní empirická kombinace: Piperacilin/tazobactam a gentamicin. V případě rizika rozvoje slizničního postižení GIT doplňujeme sestavu o fluconazol. Růstové faktory: Filgrastim, podpůrná péče dle stavu. Izolační režim – respirační insuficience etiologie: Infekce, plicní fibróza, edém plic. Pro infekční postižení plic je typický chudý vstupní klinický nález přecházející ve fulminantní průběh s obrazem ARDS. U imunosuprimovaných pacientů se uplatňuje široká škála patogenů v běžné populaci vzácných.
Zpět na blok Vzdělávací seminář pro praktické lékaře "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře" - II. část