Očkování onkologických pacientů

Sál V. Morávka, 16:35 - 16:55, 10.4.
Blok: Vzdělávací seminář pro praktické lékaře "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře" - II. část

Zpět na blok Vzdělávací seminář pro praktické lékaře "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře" - II. část

Autoři

  • Roman Chlíbek, Hradec Králové
    Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové

Abstrakt

Hlavní cílem očkování onkologických pacientů je bezpečná a účinná protekce infekcí. Mezi hlavní zásady očkování onkologických pacientů patří zahájení očkování co nejdříve po stanovení diagnózy, správné načasování vakcinace, bezpečná aplikace vakcíny, využívání doporučených očkování a očkování rodinných kontaktů pacienta a zdravotnického personálu. Doporučení očkování pro rodinné kontakty onkologických pacientů zahrnují imunokompetentní kontakty žijící s onkologickým pacientem, které mohou být očkovány jakoukoli inaktivovanou vakcínou, dále živou atenuovanou vakcínou (vyjma orální vakcíny proti poliomyelitidě) bez bezpečnostního rizika pro onkologického pacienta. Všem kontaktům s onkologickým pacientem se doporučuje každoroční vakcinace proti chřipce inaktivovanou tetravalentní vakcínou. Při očkování onkologických pacientů je velmi důležité správné načasování vakcinace. Živé vakcíny se doporučuje aplikovat ≥ 4 týdny před plánovanou chemo/kortiko/radioterapií, inaktivované vakcíny ≥ 2 týdny před plánovanou terapií. Vakcína proti chřipce může být aplikována kdykoli před zahájením léčby, vč. v průběhu léčby (dvoudávkové schéma). V případě aplikace po skončení chemoterapie se doporučuje očkování zahájit nejdříve za 3 měsíce po léčbě u inaktivovaných vakcín a 6 měsíců u živých vakcín. Mezi základní očkování doporučovaná onkologickým pacientům patří vakcinace proti chřipce (tetravalentní vakcínou), proti pneumokokům (konjugovanou 13valentní vakcínou) a proti virové hepatitidě B. Pacientům s funkční hyposplenií (např. radioterapie > 30 Gy/den) se navíc doporučuje očkování proti meningokokům konjugovanou A,C,W,Y vakcínou a rekombinantní menB vakcínou. Malignita nebo případná imunosuprese není kontraindikací očkování proti virové hepatitidě A, proti lidskému papilomaviru, proti pertusi. V případě spalniček lze po skončení chemoterapie zkontrolovat hladinu protilátek a případně s odstupem 6 měsíců revakcinovat jednou dávkou vakcíny. Aplikace vakcíny proti varicele se v případě potřeby doporučuje až s odstupem 6–12 měsíců po léčbě. Doporučené je také očkování proti pásovému oparu. Od roku 2018 mají pacienti se zhoubnými novotvary s plánovanou dlouhodobou imunosupresivní léčbou plně hrazeno očkování proti chřipce, pneumokokům, meningokokům a hemofilovým nákazám ze zdravotního pojištění. K dosažení vyšší proočkovanosti onkologických pacientů bude do budoucna zapotřebí větší spolupráce onkologů a praktických lékařů, případně vakcinologů a infektologů. Nicméně již dnes může onkolog svému onkologickému pacientovi očkování doporučovat i aplikovat.
Zpět na blok Vzdělávací seminář pro praktické lékaře "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře" - II. část